Stavba pasivního či nízkoenergetického domu vyžaduje nejen použití kvalitních materiálů, je však důležité pohlídat si i kvalitní provedení stavby. Jen to vám zaručí, že výsledný dům bude mít vlastnosti, které očekáváte a bude vám po následující desítky let dobře sloužit. Potřeba je samozřejmě vybírat dobrý materiál nejen pro obvodové zdi, ale i např. kvalitní okna.
Jedním z nástrojů pro kontrolu kvality provedení stavby je Blower-door test, tzv. test vzduchotěsnosti, který slouží k určení vzduchotěsnosti obálky budovy. A právě z pohledu vzduchotěsnosti je nutné pro všechny konstrukce již ve fázi projektu „pohlídat“ detaily návaznosti jednotlivých konstrukčních prvků: např. střecha zdivo, zdivo a rám okna, vzduchotěsnost krbové vložky, vchodové dveře, vedení kabelů z objektu.
O pasivních domech se hodně mluví v souvislosti s dřevostavbami, nicméně stěny pasivních domů mohou být stavěny z pálených cihel, pórobetonu, betonových tvárnic, z masivního dřeva i z lehkých konstrukcí. V současnosti se již na trhu můžeme také setkat s cihlami vhodnými pro jednovrstvé obvodové zdivo pláště pasivních domů. Jsou to cihly plněné izolačním mate¬riálem. „Naše cihly s integrovanou izolací vykazují v testech nejlepší tepelněizolační vlastnosti na českém trhu a lze s nimi stavět dokonce i domy v pasivním standardu. Navíc si zdivo z těchto cihel zachovává výhody jednovrstvé cihelné konstrukce. K tomu, aby výsledný dům splňoval potřebné parametry, je však nezbytně nutné dodržovat předepsané stavební postupy. Stavbou vzorového rodinného domu v Českých Budějovicích, kde probíhají měření v průběhu výstavby, chceme dokázat, že v případě správného konvenčního provedení dosáhne dům parametrů, které dobrý stavební materiál slibuje,“ komentuje problematiku výstavby Ing. Jan Krampl, obchodní ředitel společnosti HELUZ. Na experimentálním domě bude provedena sada několika měření vzduchotěsnosti obálky budovy, a to v průběhu výstavby a po jejím dokončení. Ta ukáží, jak se mění hodnota neprůvzdušnosti v jednotlivých etapách výstavby.
Proč pálené cihly?
Pálené cihly jsou pro stavbu pasivních domů vhodné stejně tak jako jiné zdicí materiály. Právě materiálový původ dává cihlám tolik oblíbené vlastnosti. Vlastnosti cihelného střepu (objemová hmotnost 1430 kg/m3 pevnosti v tlaku 20-40 MPa, součinitel tepelné vodivosti pod hodnotu λ= 0,300 W/(m.K), faktor difúzního odporu μ = 5/10, vlhkostní vlastnosti) spolu s unikátním děrováním a nejmodernější technologií výroby pak ve výsledku dávají cihlám velmi výhodné vlastnosti, kterými jsou především nízký ekvivalentní součinitel tepelné vodivosti, dobré vlhkostní parametry, dobrá statika stěn, trvanlivost a neměnnost parametrů, minimální objemové změny vlivem teploty a vlhkosti, požární odolnost stěn, akustika, tepelná jímavost a akumulace a recyklovatelnost. Nejnovější cihly HELUZ Family 2in1 mají navíc integrovanou izolaci v podobě expandovaného polystyrenu, vykazují tak nejlepší tepelněizolační parametry na českém i slovenském trhu a pro stavbu pasivních domů s jednovrstvou obvodovou konstrukcí jsou ideálním materiálem.
Technické požadavky pasivního domu
Aby bylo možné kritérií pasivního domu dosáhnout, je potřebná velmi dobrá projektová přípra¬va i dokumentace objektu a kvalitní provedení stavby. Je nutné vhodně zvolit velikost a typ oken, jejich stínění (ideálně trojité zasklení s dobrým rámem a dobrou propustností světla). Požadována je také vysoká tepelně izolační schopnost konstrukcí tvořících obálku budovy, kdy součinitel prostupu tep¬la by měl být pod hranicí hodnoty U ≤ 0,15 W/(m2.K) a u střešních konstrukcí pod hodnotu 0,12 W/(m2.K). Důležitá je i dobře izolovaná podlaha s U menším než 0,18 W/(m2.K). Nutné je eliminovat tepelné mosty (hodnoty ψ < 0,01 W/m.K) – např. u napojování svislých a vodorovných konstrukcí. Při testech vzduchotěsnosti je nutné splnit hodnotu n50 = 0,6 h-1 a dále také použít nucené větrání s rekuperací tepla. Aby byla zajištěná dostatečná účinnost zpětného získávání tepla z odváděného vzduchu, je právě nutné splnit podmínku vzduchotěsnosti objektu. S přihlédnutím k malým tepelným ztrátám domu je potřeba volit vhod¬né systémy přípravy teplé vody a vytápění: tepelná čerpadla, elektrokotle, plynové kondenzační kotle, kotle na biomasu, solární a fotovoltaické systémy.
Co je Blower-door test
Blower-door test je metoda na zjišťování vzduchotěsnosti obálky budovy. Nejčastěji se používá pro lokalizaci netěsností u pasivních domů nebo podkrovních bytů, kdy se obvodová stěna skládá z více konstrukčních prvků a tak je náchylnější na různé netěsnosti. U pasivních domů jsou testy nezbytné také pro dosažení správné účinnosti řízeného větrání interiéru s rekuperací tepla. Netěsnosti je nutné odstranit z důvodu pronikání vlhkého vzduchu do konstrukce obvodového pláště, kde působením chladného vzduchu následně dochází ke kondenzaci vlhkosti.
Měření v experimentálním domu v Českých Budějovicích
První měření proběhlo na začátku října 2012 ve fázi hrubé stavby, kdy byly zhotoveny vnitřní omítky a osazena okna, ale nebyla zhotovena konstrukce čisté podlahy. Při prvním měření proběhly celkem čtyři testy a zjišťovala se místa netěsnosti v obálce domu. Ve fázi rozestavěnosti tedy byly zjištěny hodnoty n50 ≈ 0,63 h–1. Jako problémová místa se ukázaly především otvory v okenních rámech pro osazení ovládacích klik, místa průniku kanalizačního potrubí přizdívkami a napojení vnitřní příčky na obvodové zdivo v 1.NP. Druhé měření vzduchotěnosti obálky domu proběhlo v polovině listopadu. Zjištěné nedostatky byly opraveny v rámci možnosti jejich charakteru, byly zhotoveny čisté podlahy. Naměřená hodnota vzduchotěsnosti n50 byla 0,4 h-1. V této fázi stavby byl tedy splněn požadavek na kvalitu provedení bez problémů. Velký přinos může mít také omítnutí domu z venkovní strany, nicméně hodnotu požadovanou pro pasivní domy n50 ≤ 0,6 h-1 je doporučeno splnit již při zhotovených vnitřních omítkách, jež jsou považovány za hlavní vzduchotěsnicí rovinu.
Při měření je velice důležité dodržovat normové postupy a mít ověřené měřicí zařízení. To by se mělo pravidelně kalibrovat. Důležitá jsou především přesná měření teploty, tlaku a rychlosti proudění vzduchu. Zařízení blower door sestává z velkoprůměrového ventilátoru zasazeného v rámu s plachtou ve dveřích popř. okně v obvodové stěně, pomocí kterého je vytvořen v budově podtlak i přetlak. Tímto měřením lze zjistit, kolik vzduchu proudí netěstnostmi do interiéru při daném tlakovém rozdílu. Postup celého měření je standardizovaný.
Princip zkoušky spočívá v opakovaném měření průtoku vzduchu netěsnostmi v obálce budovy při známém, uměle vyvolaném tlakovém rozdílu 50 Pa. Budova se pomocí výkonného ventilátoru (který je součástí měřicího zařízení) vystaví řadě uměle vyvolaných a kontrolovaných tlakových rozdílů známé hodnoty. Pro každou úroveň tlakového rozdílu se změří odpovídající průtok vzduchu, který je transportován ventilátorem. Předpokládá se, že stejné množství vzduchu protéká netěsnostmi v obálce budovy. Výsledky měření se zaznamenávají a dále zpracovávají, dnes většinou pomocí speciálního softwaru. Vždy by se měly provést dva testy – jeden při podtlaku v budově (ventilátor „vysává“ vzduch z budovy), druhý při přetlaku (ventilátor „tlačí“ vzduch do budovy).
Co je pasivní dům?
Pasivní budovy jsou charakterizovány minimalizovanou potřebou energie na zajištění požadovaného stavu vnitřního prostředí a minimalizovanou potřebou primární energie z neobnovitelných zdrojů na jejich provoz díky optimalizovanému stavebnímu řešení a dalším opatřením.
Požadavky pro energeticky pasivní RD dle TNI 73 0329:
- TNI doporučuje splnění hodnot součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí na úrovni 2/3 až 3/4 hodnot U doporučených normou ČSN 73 0540-2. Pro těžkou vnější stěnu je doporučená hodnota U dle ČSN 0,25 W/m2K. Z toho vyplývá, že masivní obvodová stěna pasivního RD by měla dosahovat U ≤ 0,18 W/m2K. Obecně se však doporučuje splnit hodnotu U ≤ 0,14 W/m2K.
- průměrný součinitel prostupu tepla Uem ≤ 0,22 W/m2K (doporučená hodnota je ≤ 0,15 – 0,18 W/m2K)
- neprůvzdušnost obálky budovy po dokončení stavby n50 ≤ 0,6 h-1
- měrná potřeba tepla na vytápění RD za rok EA ≤ 20 kWh/m2 obytné plochy (doporučená hodnota pro pasivní dům je ≤ 15 kWh/m2 obytné plochy za rok)
- potřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů na vytápění, přípravu teplé vody a technické systémy za rok PEA ≤ 60 kWh/m2 obytné plochy
- přívod čerstvého vzduchu do všech pobytových místností
- účinnost zpětného získávání tepla z odváděného vzduchu ≥ 75 % (ve výpočtu se uvažuje s 10 % snížením hodnot účinnosti uváděných výrobcem)
- nejvyšší teplota vzduchu v pobytové místnosti ≤ 27 °C (letní tepelná stabilita)