Lidé žijící ve městě jsou zvyklí, že se o vodu nemusejí vůbec starat. Je z vodovodního řadu, a tak se spoléhají na to, že v ní není nic špatného, není příliš tvrdá a zkrátka je pitná a v pořádku. Úplně jiná situace ale nastává, pokud si pořídíme chatu.
Spousta z nás má na chatě či chalupě vlastní studnu, z níž používá vodu. A nebo je tu klasicky rozveden obecní vodovod, ale voda v něm také rozhodně nemusí být stejně kvalitní jako ve městě. Ne že by v ní byly bakterie či jiné škodliviny, ale obvykle je hodně tvrdá. Proto je třeba v prvním případě zjistit, jakou máme vodu, co v ní je a co v ní být vůbec nemá. Sami to doma nepoznáme, ale stačí do láhve odtočit třeba i jen pouhý litr a poslat ho na testy do specializovaných laboratoří. Jakmile nám přijdou výsledky, můžeme začít dosud netušené problémy řešit.
Domácí změkčování
Pomineme-li možný zvýšený obsah dusitanů a dusičnanů, tak nejčastějším problémem bývá tvrdá voda. A to zvlášť pokud ji máme ze studny. Když je voda tvrdá, znamená to, že je v ní obsaženo příliš mnoho železitých minerálů, které se do ní dostávají, jak spodní voda protéká různými horninami, z nichž se do ní uvolňují právě již zmiňované minerály. Nejčastěji se jedná o železo, vápník, hořčík, případně mangan. Na pití nám to nevadí, ale pokud máme spotřebiče typu pračka, myčka či varná konvice, postupem času se zanášejí, vytváří se v nich vodní kámen a ničí se. A stejně tak se zanáší i celé vodovodní potrubí, až ho jednoho dne budeme muset kompletně vyměnit. Potíže mohou nastat i při napouštění bazénu, kdy se může objevit nepěkný zákal. Proto není radno tuto potíž podceňovat a začít ji řešit. Jde to totiž snadno i doma.
Na chaty a chalupy je vhodné pořídit si přístroj na změkčování vody. Nejčastěji lidé sahají po přístroji pracujícím na bázi iontové výměny, která je nejspolehlivější a vodu zanechává naprosto v pořádku a pitnou. V přístroji, který stačí umístit na začátek našeho domácího potrubí, je speciální filtr, který vychytává ionty vápníku a hořčíku a nahrazuje je neškodnými ionty sodíku. Voda pak nejen není tvrdá, ale i dál má v sobě minerály, které naše tělo potřebuje. Přístroj (například Aquasoftener) je sice menší investicí, ale pak už je takřka bezúdržbový, jen je občas třeba doplnit filtrační směs – jinak funguje celá léta a ani o něm nevíme.
Jsou alternativy?
Ptáte se, jestli se dá voda změkčovat i jinak? Samozřejmě, že to lze, ale některé z dalších způsobů jsou více než pochybné a jiné jsou vhodné pro průmyslové změkčování. Velice podobný proces jakým je iontová výměna nabízí i takzvaná reverzní osmóza. Tu provádí také speciální přístroj a taktéž v něm voda protéká nejprve filtrem a pak teprve postupuje dál potrubím. Problémem je, že filtr vychytává ionty vápníku, hořčíku či železa, ale už je ničím nenahrazuje. Voda je pak velmi ochuzená, což výrazně pocítíme na její chuti. V podstatě jde o destilovanou vodu, která vůbec není vhodná k pití. Takže tahle metoda se v domácnostech až na výjimky nepoužívá.
Pak je tu třeba i metoda změkčování pomocí magnetů. Propagují ji obvykle domovní prodejci – stačí si k potrubí, topení a tak podobně připevnit různě silné magnety, a ty by měly zachytávat železité složky, aby nepostupovaly potrubím dál. Zní to sice zajímavě, je to i nejlevnější ze všech možností změkčování, ale podle ohlasů i vědeckých zkoumání se zdá, že to příliš nefunguje. Magnety by totiž musely být velice silné, aby zvládly zachytit vše.
Jinou možností je třeba změkčování vody pomocí přidávání chemických látek, ale ani to není vhodné do domácností, protože voda se pak nedá pít. A nebo se můžete zkusit dohodnout s dodavatelem vody, jestli by s tím něco nemohl dělat, ale nejspíš neuspějete. Takže pokud chcete mít jistotu, že voda na vaší chalupě či chatě nebude tvrdá, sáhněte spíš po přístroji pracujícím na bázi iontové výměny. Pak budete mít jistotu, že už bude navěky vše v pořádk
